Kostel sv. Ignáce v Praze

Den zasvěceného života

Svátek Uvedení Páně do chrámu, který slavíme 2. února, je pro nás také Dnem zasvěceného života.

Tento svátek zaměřuje naši pozornost k dítěti Ježíši, které bylo přineseno do chrámu. Boží Syn vstupuje do svého domu. Jak nám připomíná prorok Malachiáš „...přijde do svého chrámu Panovník, jehož hledáte...“ (Mal 3, 1)

Jsme svědky události, ve které je toto dítě v chrámu zasvěceno Hospodinu podle Mojžíšova zákona. V tomto momentu je nám zjeveno, že Ježíš patří Bohu, že skrze své lidství i nás odevzdává svému Otci. Skrze něj můžeme
i my patřit Bohu a žít v něm.

Zasvěcený život v církvi nám v mnoha různých podobách, v kontemplativních i apoštolských společenstvích, zvlášť připomíná toto naše náležení Bohu.

Je vepsáno hluboko v nás, už v touze odevzdat se, darovat se, sdílet svůj život. Zkušenost sdílení a dávání nám stále znovu potvrzuje, že přitom člověk svůj život neztrácí, ale naopak, život člověka se rozhojňuje, stává se bohatším
a radostnějším.

V tomto odevzdání člověk nachází smysl a naplnění, zvlášť když poznává, že jeho dávání sebe sama je přijímáno Bohem a těmi, pro které se službou a dobrým dílem stává darem a cenným přínosem pro náš svět.

Ať je nám tedy pestrost forem zasvěceného života v církvi povzbuzením i pro naši vlastní cestu sdílení života 
s Bohem a bližním.                                                                                                    P. Pavel Bačo SJ

Obecný liturgický kalendář

V úterý 4. února si připomeneme památku jezuitských misionářů, umučených pro víru v Krista v zámořských misiích
v Indii, Japonsku a na Madagaskaru – sv. Jana de Britto, kněze, bl. Rudolfa Acquavivy, kněze a druhů. Na čtvrtek 6. února připadne památka sv. Pavla Mikiho, kněze, a druhů, japonských mučedníků. Byli popraveni v Nagasaki během vlny pronásledování křesťanských misionářů v roce 1597. V sobotu 15. února si připomeneme sv. Claudia
la Colombière, kněze, duchovního vůdce sv. Markéty Marie Alacoque, šiřitelky úcty k Božskému Srdci Ježíšovu.

Tříkrálová sbírka

V rámci Tříkrálové sbírky pro Charitu bylo v kostele sv. Ignáce a sv. Štěpána vybráno do čtyř pokladniček celkem
73 689,- Kč. Pán Bůh zaplať všem, kdo přispěli!
                                                                                                       jáhen Zdeněk Dubský

Dne 8. března 2020 v 10:15 se uskuteční beseda věnovaná památce P. Josefa Toufara. Zároveň bude připomenut „číhošťský zázrak“ a události s ním spojené.

Udělování tzv. popelce bude na Popeleční středu 26. února při všech bohoslužbách. Kdo by nemohl přijmout toto znamení pokání ve středu, může tak učinit následující neděli ke konci všech bohoslužeb.

Popeleční středa a Velký pátek jsou dny přísného postu. Postem zdrženlivosti (odřeknutí se masitých pokrmů) jsou vázáni po celý den všichni, kdo dosáhli 14 let. Půst újmy (najíst se dosyta jen jednou za den) by měli dodržet všichni ve věku 18–60 let.

Během celé postní doby bude zahalen hlavní oltářní obraz tzv. hladovým plátnem. Liturgie bude ve znamení fialové barvy, jak je pro postní období a obecně pro liturgické vyjádření vážnosti a očekávání obvyklé. Oltáře se nezdobí květinami a v liturgických textech se vynechává zvolání „aleluja“ - nahrazuje slovy se slovy “Chvála tobě, Kriste, Králi věčné slávy“, nezpívá se „Sláva na výsostech Bohu“.

Po celou postní dobu se modlíme v pátek a v neděli od 16:50 h. křížovou cestu (není modlitba růžence). V ostatní dny se modlíme růženec od 17:00 h.

Postní doba je příležitostí k opětovné proměně srdce. Je obzvláště vhodným obdobím k tomu, abychom Bohu dovolili vstoupit do našeho života, do našeho srdce a nechali se jím proměnit, aby se Jeho působením a naší snahou naše srdce proměnilo, aby dokázalo více milovat. Proto nás letošní postní dobou bude provázet aktivita nazvaná "PROMĚNA SRDCE". V kapli P. Marie Piekarské bude instalován "kříž", na který se po splnění úkolu přilepí papírový kvíteček příslušné barvy (dospělí - bílý, děti - barevný) jako výraz naší postní snahy.

Jde o misijní program, jímž chceme těm, kdo sice nejsou praktikujícími křesťany, ale zavítají k našim kostelům, nabídnout seznámení s křesťanskou vírou a zprostředkovat jim pozitivní zkušenost s církví.

Přiblížit Toho, v kterého věříme – to je hlavní důvod, kvůli němuž Noc kostelů pořádáme. Vytváříme program, během něhož jsou lidé ochotni zavítat mezi nás, dívat se, naslouchat a klást otázky. Dělíme se s nimi o to, co považujeme
za nejvzácnější a nejdůležitější. Plníme úkol, který Pán svěřil všem, kdo v něj uvěřili: „Získávejte mi učedníky!“ Necháme si tuto příležitost utéci? Máte nápad, co zařadit na program? Pak jej napište do neděle 16. února 2020
na info@kostelignac.cz!

Proč se tak brzo zabýváme pravou programu na červen?

Za prvé chceme-li mít oznámení o naší Noci kostelů v brožuře, která je centrálně vydávaná – je určen termín.
A za druhé. Čeká nás (doufám) změna v koordinaci této akce v našem kostele. Ráda bych předala tuto zodpovědnost někomu jinému. Vede mne k tomu několik důvodů:

1.  Tuto akci koordinuji již dlouho (několik let) a doufám, že se v našem společenství najde i někdo jiný.
2.  Doufám, že nový koordinátor dokáže získat pro tuto akci nové dobrovolníky.

Pokud byste rád/a koordinoval/a Noc kostelů v našem kostele, prosím, přihlaste se do neděle 16. února
na info@kostelignac.cz.

O totéž prosím dobrovolníky (kteří již pomáhali i ty, kteří by si to přáli zkusit poprvé).

Máte-li dotaz či jste ochotni tyto akce podpořit modlitbou, pomocí, penězi? Pište na info@kostelignac.cz.                                                                                                                                              Tereza Novotná

V měsíci únoru se nad Písmem svatým setkáme třikrát. Při prvním setkání 4. února budeme hlubině promýšlet knihu Daniel, která má co říct i dnešnímu člověku – místo, aby se židovští mladíci klaněli modle, raději vstoupili do ohnivé pece:

V té době přišli muži hvězdopravci a udali Judejce. Hlásili králi Nebúkadnesarovi: „Králi, navěky buď živ! Ty jsi, králi, vydal rozkaz, aby každý člověk, až uslyší hlas rohu, flétny, citery, harfy, loutny a dud a rozmanitých strunných nástrojů, padl a poklonil se před zlatou sochou. Kdo nepadne a nepokloní se, má být vhozen do rozpálené ohnivé pece. Jsou zde muži Judejci, které jsi pověřil správou babylónské krajiny, Šadrak, Méšak a Abed-nego. Tito muži nedbají, králi, na tvůj rozkaz, tvé bohy neuctívají a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se neklanějí.“ Tehdy Nebúkadnesar, rozlícen a rozhořčen, rozkázal přivést Šadraka, Méšaka a Abed-nega. Tito muži byli hned přivedeni před krále. Nebúkadnesar se jich otázal: „Je to tak, Šadraku, Méšaku a Abed-nego, že mé bohy neuctíváte a před zlatou sochou, kterou jsem postavil, jste se nepoklonili? Nuže, jste ochotni v čase, kdy uslyšíte hlas rohu, flétny, citery, harfy, loutny a dud a rozmanitých strunných nástrojů, padnout a poklonit se před sochou, kterou jsem udělal? Jestliže se nepokloníte, v tu hodinu budete vhozeni do rozpálené ohnivé pece. A kdo je ten Bůh, který by vás vysvobodil z mých rukou!“ Šadrak, Méšak a Abed-nego odpověděli králi: „Nebúkadnesare, nám není třeba dávat ti odpověď. Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit z rozpálené ohnivé pece i z tvých rukou, králi, vysvobodí nás. Ale i kdyby ne, věz, králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se nepokloníme.“  Tu se Nebúkadnesar velice rozlítil a výraz jeho tváře se vůči Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi změnil. Rozkázal vytopit pec sedmkrát víc, než se obvykle vytápěla. Mužům, statečným bohatýrům, kteří byli v jeho vojsku, rozkázal Šadraka, Méšaka a Abed-nega svázat a vhodit je do rozpálené ohnivé pece. Ti muži byli hned svázáni ve svých pláštích a suknicích i s čepicemi a celým oblečením a vhozeni do rozpálené ohnivé pece. Protože královo slovo bylo přísné a pec byla nadmíru vytopena, ony muže, kteří Šadraka, Méšaka a Abed-nega vynesli, usmrtil plamen ohně. A ti tři muži, Šadrak, Méšak a Abed-nego, padli svázaní do rozpálené ohnivé pece. Tu král Nebúkadnesar užasl a chvatně vstal. Otázal se královské rady: „Což jsme nevhodili do ohně tři svázané muže?“ Odpověděli králi: „Jistěže, králi.“ Král zvolal: „Hle, vidím čtyři muže, jsou rozvázaní a procházejí se uprostřed ohně bez jakékoli úhony. Ten čtvrtý se svým vzhledem podobá božímu synu.“ I přistoupil Nebúkadnesar k otvoru rozpálené ohnivé pece a zvolal: „Šadraku, Méšaku a Abed-nego, služebníci Boha nejvyššího, vyjděte a pojďte sem!“ Šadrak, Méšak a Abed-nego vyšli z ohně. Satrapové, zemští správci a místodržitelé a královská rada se shromáždili, aby viděli ty muže, nad jejichž těly neměl oheň moc; ani vlas jejich hlavy nebyl sežehnut, jejich pláště nedoznaly změny, ani nebyly cítit ohněm. Nebúkadnesar zvolal: „Požehnán buď Bůh Šadrakův, Méšakův a Abed-negův, který poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, kteří na něj spoléhali. Přestoupili královo slovo a vydali svá těla, aby nemuseli vzdát poctu a klanět se nějakému jinému bohu než Bohu svému. Vydávám rozkaz: Kdokoli z lidí kterékoli národnosti a jazyka by řekl něco proti Bohu Šadrakovu, Méšakovu a Abed-negovu, ať je rozsekán na kusy a jeho dům ať je učiněn hnojištěm, neboť není jiného Boha, který by mohl vyprostit jako tento Bůh.“ A král zařídil, aby se Šadrakovi, Méšakovi a Abed-negovi v babylónské krajině dobře dařilo. Král Nebúkadnesar všem lidem různých národností a jazyků, kteří bydlí na celé zemi: „Rozhojněn buď váš pokoj! Zalíbilo se mi sdělit vám, jaká znamení a jaké divy učinil na mně Bůh nejvyšší. Jak veliká jsou jeho znamení, jak mocné jsou jeho divy! Jeho království je království věčné, jeho vladařská moc po všechna pokolení. (Daniel, kapitola 3)

Při druhém setkání 11. února budeme rozjímat nad vztahem osobnosti Panny Marie a Boží přítomností, zvanouכינה  (šechi‘na) v židovské mystice a v rabínském judaismu. Biblické texty, nad kterými budeme rozjímat, budou Magnificat Panny Marie:

Maria řekla: „Duše má velebí Pána a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení, že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně; vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou. Ujal se svého služebníka Izraele, pamětlivý svého milosrdenství, jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navěky.“  (Lukáš, kapitola 1)

 A druhá kapitola z první knihy Samuelovy:

Chana se takto modlila: „Mé srdce jásotem oslavuje Hospodina, můj roh se zvedá dík Hospodinu. Má ústa se otevřela proti nepřátelům, raduji se ze tvé spásy. Nikdo není svatý mimo Hospodina, není nikoho krom tebe, nikdo není skálou jako náš Bůh. Nechte už těch povýšených řečí, urážka ať z úst vám neunikne! Vždyť Hospodin je Bůh vševědoucí, neobstojí před ním lidské činy. Zlomen je luk bohatýrů, ale ti, kdo klesali, jsou opásáni statečností. Sytí se dávají najmout za chléb, hladoví přestali lačnět. Neplodná posedmé rodí, syny obdařená chřadne. Hospodin usmrcuje i obživuje, do podsvětí přivádí a vyvádí též odtud. Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje a též povyšuje. Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka; posadí je v kruhu knížat a za dědictví jim dá trůn slávy. Vždyť pilíře země patří Hospodinu, on sám založil svět na nich. On střeží nohy svých věrných, ale svévolníci zajdou ve tmách; svou silou se nikdo neprosadí. Ti, kdo s Hospodinem vedou spor, se zděsí, až on z nebe na ně zaburácí. Hospodin povede při i s dálavami země. Udělí moc svému králi, roh svého pomazaného zvedne.“ Elkána odešel do svého domu do Rámy. A chlapec konal službu Hospodinu pod dohledem kněze Élího. (Samuelova,
2. kapitola)

Profesor Gershom Scholem, první systematik židovské mystiky, se zabýval vztahem P. Marie a mystické Boží přítomnosti v judaismu ve Francii.

Při třetím setkání 18. února budeme studovat knihu proroka Ezechiela, kapitolu 28, kde člověk má být stále více lidský – a Bohu má být vzdána chvála:

I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: „Lidský synu, řekni týrskému vévodovi: Toto praví Panovník Hospodin:
Ve svém domýšlivém srdci si říkáš: ‚Jsem Bůh, sedím na božském trůnu v srdci moří.‘ Jsi člověk, a ne Bůh, i když své srdce vydáváš za srdce božské! Hle, jsi moudřejší než Daniel, nic tajného se před tebou neutají. Svou moudrostí
a rozumností ses domohl blahobytu, do svých pokladnic jsi získal zlato a stříbro. Množstvím své moudrosti i svými obchody jsi rozhojnil svůj blahobyt a pro ten tvůj blahobyt se tvé srdce stalo domýšlivým. Proto praví Panovník Hospodin toto: „Protože své srdce vydáváš za srdce božské, hle, přivedu na tebe cizí, kruté pronárody; na krásu tvé moudrosti vytasí své meče, znesvětí tvou skvělost. Spustí tě do jámy, zemřeš smrtí skolených v srdci moří. Budeš ještě prohlašovat: ‚Jsem Bůh,‘ před tím, kdo tě zabije? Jsi člověk, a ne Bůh, jsi v rukou těch, kdo tě skolí. Zemřeš smrtí neobřezanců, rukou cizáků. Já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.“ I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: „Lidský synu, začni žalozpěv nad týrským králem. Zapěj o něm: Toto praví Panovník Hospodin: Byl jsi věrným obrazem pravzoru, plný moudrosti a dokonale krásný. Byl jsi v Edenu, zahradě Boží, ozdoben všemi drahokamy: rubínem, topasem, jaspisem, chrysolitem, karneolem, onyxem, safírem, malachitem a smaragdem. Tvé bubínky a flétny byly zhotoveny ze zlata; byly připraveny v den, kdy jsi byl stvořen. Byl jsi zářivý cherub ochránce, k tomu jsem tě určil, pobýval jsi na svaté hoře Boží, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů, na svých cestách jsi byl bezúhonný ode dne svého stvoření, dokud se v tobě nenašla podlost. Pro množství tvých obchodů se tvé nitro naplnilo násilím a ty jsi zhřešil. I skolím tě, srazím z hory Boží, cherube ochránce, vyhladím tě zprostředka ohnivých kamenů. Pro tvou krásu se stalo tvé srdce domýšlivým, pro svou skvělost jsi zkazil svoji moudrost, svrhnu tě k zemi, dám tě za podívanou králům. Množstvím svých nepravostí, nepoctivostí svých obchodů jsi znesvětil své svatyně. Způsobím, že z tvého středu vyšlehne oheň a stráví tě, pohodím tě na zem jako popel před očima všech, kdo tě spatří. Všude mezi lidmi, kde tě znají, strnou nad tebou v úděsu, staneš se odstrašujícím příkladem, zanikneš navěky.“ I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: „Lidský synu, postav se proti Sidónu a prorokuj proti němu. Řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Jsem proti tobě, Sidóne, a budu oslaven v tvém středu. I poznají, že já jsem Hospodin; až v něm vykonám soudy, budu v něm posvěcen. Sešlu na něj mor, krev do jeho ulic, budou uprostřed něho padat skolení, meč na něj dolehne ze všech stran. I poznají, že já jsem Hospodin.“  „Dům izraelský už nebude mít zhoubný trn, trní sužující ze všech stran kolkolem ty, kdo jím pohrdají. I poznají, že já jsem Panovník Hospodin.“ Toto praví Panovník Hospodin: „Shromáždím dům izraelský z národů, mezi kterými jsou rozptýleni,
a budu mezi nimi posvěcen před očima pronárodů. Budou bydlet ve své zemi, kterou jsem dal Jákobovi, svému služebníku. Budou v ní bydlet bezpečně, postaví si domy, vysadí vinice, bezpečně budou bydlet, až vykonám soudy nade všemi sousedy kolem, kteří jimi pohrdají. I poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh.“ (Ezechiel, kapitola 28)                                                                                                                                                                                                                                                            P. Josef Blaha SJ

Ježíš nepřišel, aby hlásal zákon, a poté odešel. Přišel se slitovností, aby s námi a za nás trpěl. Byl schopen vcítit se
do bolesti a problémů druhých lidí. Právě proto přišel - nikoli proto, aby si umyl ruce, pronesl pár kázání a zase odkráčel pryč. Zůstává po našem boku.

Ekologická konverze, k níž vyzýváme, nás vede k novému pohledu na život, abychom si vážili velkorysosti Stvořitele, který nám daroval Zemi a vyzývá nás k radostné střídmosti tím, že vše sdílíme.

Pokud v našich srdcích není mír, jak si můžeme myslet, že bude mír ve světě? Zkusme zůstat v Pánu, způsob, jak to udělat, je milovat a milovat v maličkostech.

Klanět se znamená setkávat se s Ježíšem bez seznamu požadavků, ale s jediným přáním, totiž přebývat s Ním. Znamená to objevit, že radost a pokoj rostou chválou a díkůvzdáním. Adorací dáváme Pánu možnost, aby nás proměnil, osvítil temnoty, dal sílu ve slabosti, odvahu ve zkouškách.

Tomu, kdo je obětí nespravedlnosti a vykořisťování a nevidí východisko, otevírá Ježíš bránu bratrství, kde najde přívětivé tváře, srdce a ruce, aby odložil hořkost a beznaděj a obdržel důstojnost.

Ženy jsou pramenem života. A přece jsou neustále uráženy, bity, znásilňovány, nuceny k prostituci a k ničení života, který nosí v lůně. Každé násilí způsobené ženě je profanací Boha, který se narodil z ženy. Z ženského těla vzešla lidstvu spása.

Požádejme o milost, abychom tento rok prožili s touhou přijímat druhé do svých srdci a starat se o ně.

Další texty jsou k dispozici https://www.twitter.com/czpontifex                                   Juraj Krivošík

Pondělí až pátek                      6:15     7:30                 17:30  
Sobota                                              7:30                 17:30
Neděle                                    7:00     9:00     11:00   17:30

* * *

Obvyklý pořad bohoslužeb v kostele sv. Štěpána

Neděle                                    11:00

Nejbližší události

* * *

Všechny aktivity (není-li uvedeno jinak) se konají v kostele sv. Ignáce nebo v přilehlých prostorách (Ječná 2, Praha 2).

* * *

Informace o setkáních probíhajících v týdenním či čtrnáctidenním rytmu naleznete na webu.