Kostel sv. Ignáce v Praze

Marie Beďačová

Příspěvky na mzdy kněží - DONATOR.cz

Je třeba cíleně pracovat na finanční samostatnosti církve a vytvářet fond na mzdovou podporu kněží. Do tohoto fondu mají kostely přispívat částkou = počet věřících na nedělních bohoslužbách x 200 Kč, což u sv. Ignáce činí asi 111 tisíc Kč. Věřící nyní mohou své dary do mzdového fondu posílat přímo přes webovou stránku DONATOR.cz a připsat je svému kostelu. Takto vybraná částka se odečte od povinného odvodu ze sbírek. Z případného přebytku polovina připadne arcibiskupství a polovina kostelu.

Otevřete si, prosím, DONATOR.cz, klikněte na Arcibiskupství pražské, pak na Farnosti, do bílého řádku napište Ignác nebo Štěpán a klikněte na obdélník Mzdová podpora kněží. Uvidíte cílovou a aktuálně vybranou částku a počet dárců u sv. Ignáce nebo u sv. Štěpána. Přispívat můžete jako registrovaný donátor nebo jednorázově jako host. Stránka poskytuje i další možnosti darů na potřeby určité farnosti, přímo do mzdového fondu, charitě, školám či jiným projektům. Další informace získáte kliknutím v černém dolním poli na časté dotazy, uživatelský manuál nebo ke stažení.

Setkání nad Starým zákonem

 Poprvé se setkáme v úterý 6. května v 18.15 nad tématem svatost Boží a lidská hříšnost, jak ji najdeme u proroka:

Toho roku, kdy zemřel král Uzijáš, spatřil jsem Panovníka. Seděl na vysokém a vznosném trůnu a lem jeho roucha naplňoval chrám. Nad ním stáli serafové: každý z nich měl po šesti křídlech, dvěma si zastíral tvář, dvěma si zakrýval nohy a dvěma se nadnášel. Volali jeden k druhému: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“  Od hlasu volajícího se pohnuly podvaly prahů a dům se naplnil dýmem. I řekl jsem: „Běda mi, jsem ztracen. Jsem člověk nečistých rtů a mezi lidem nečistých rtů bydlím, a spatřil jsem na vlastní oči Krále, Hospodina zástupů.“  Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů. V ruce měl žhavý uhlík, který vzal kleštěmi z oltáře, dotkl se mých úst a řekl: „Hle, toto se dotklo tvých rtů, tvá vina je odňata a tvůj hřích je usmířen.“  Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: „Koho pošlu a kdo nám půjde?“ I řekl jsem: „Hle, zde jsem, pošli mne!“

Izajáš, kapitola 6

V biblické teologii Starého zákona člověk nevidí Boha – Bůh není viditelný lidskýma očima, ale můžeme jej poznat srdcem. Jeden z vynikajících teologů, Rudolf Otto, napsal, že Bůh je fascinující a strašné tajemství. To znamená, že chceme být s Pánem Bohem a vidět Jeho tvář, současně ale nemůžeme vidět Jeho tvář, poněvadž vidíme naši nedokonalost a hříšnost. To si uvědomuje Izajáš, když vidí lem Božího roucha a vidí svou hříšnost. Boží láska jej ale očišťuje a dostává nové poslání.

Naše druhé setkání bude 20. května v 18.15. Naším tématem tentokráte bude jeden ze Žalmů, kde si člověk může uvědomit velkou touhu naší duše po Bohu:

Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože! Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří? Slzy jsou chléb můj ve dne i v noci, když se mne každý den ptají: „Kde je tvůj Bůh?“ Vzpomínám na to a duši vylévám v sobě, jak jsem se v čele zástupu brával k Božímu domu, jak zvučně plesal a vzdával chválu hlučící dav, když slavil svátek. Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jen jemu, své spáse. Můj Bože, duše se ve mně tak trpce rmoutí, proto mé vzpomínky za tebou spějí z krajiny jordánské, z chermónských končin, od hory Miseáru. Propastná tůně na tůni volá v hukotu peřejí tvých, všechny tvé příboje, tvá vlnobití se přese mne valí. Kéž ve dne přikáže Hospodin milosrdenství svému a v noci své písni být se mnou! Modlím se k Bohu života mého, promlouvám k Bohu, své skále: „Proč na mě zapomínáš, proč musím chodit zármutkem sklíčen v sevření nepřítele?“ Smrtelnou ranou mým kostem jsou protivníci, kteří mě tupí, když se mě každý den ptají: „Kde je tvůj Bůh?“ Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh.

Žalm 42

Člověk ve svém srdci velmi touží po Bohu. Veliký učitel církve, svatý Augustin, napsal: „Stvořil jsi nás pro sebe Bože a naše srdce je nepokojné, dokud nespočine v Tobě.“

Všem účastníkům biblických hodin a všem přejeme Boží požehnání a vše dobré.