Adolf Kajpr
Blahořečení
Co je blahořečení čili beatifikace?
Tam, kde mezi věřícími vznikne přesvědčení, že byl někdo světec (a případně i mučedník, který byl usmrcen pro víru v Boha těmi, kdo křesťanství odporovali), může katolická církev zahájit úřední úkony, jimiž má být prozkoumáno,
zda je takové veřejné mínění oprávněné. Proces začíná šetřením v místě, kde Boží služebník zemřel, nebo kde je zvláště ctěn. Sbírají se a vyhodnocují archivní dokumenty i svědectví pamětníků, vydané i nevydané spisy Božího služebníka, stejně jako úcta k němu. Po ukončení této první, diecézní fáze jsou veškeré výsledky předány k přezkumu Svatému stolci – jmenovitě Kongregaci pro svatořečení, jež je jakýmsi ministerstvem, kterému jsou tyto záležitosti svěřeny. Tam je hledána odpověď na otázku, zda se tu skutečně jedná o světce resp. mučedníka a zda tedy příslušná pověst odpovídá realitě. Pokud Kongregace dospěje ke kladnému mínění, je věc předložena k definitivnímu rozhodnutí papežovi. Jeho souhlas pak vede k tomu, že je dotyčnému oficiálně přiznán titul blahoslaveného – tedy světce, jehož úcta je ovšem v první chvíli předpokládána pouze v té oblasti, kde žil a zemřel. Až pokud následně proběhne ještě jeden další procesní přezkum, který musí zahrnovat i kladné posouzení domněle zázračné události, je blahoslavenému propůjčen titul světce. Ten může a má být ctěn věřícími po celém světě. – Proces blahořečení a případně i svatořečení má tedy spět k tomu, aby církev oficiálně, se vší vážností, prohlásila: Tohoto člověka Bůh přivedl k tomu, aby byl příkladným křesťanem. Můžeme se od něho učit, co znamená být Kristovým učedníkem. A můžeme ho s důvěrou prosit o přímluvu u Trojjediného. Jde o věrohodného průvodce v následování Ježíše Krista.
Jak je tomu v případě Adolfa Kajpra SJ (1902–1959)? Toho od okamžiku smrti provází explicitní a nepřetržitá uctivá pověst svatosti a mučednictví, stejně jako volání po jeho blahořečení. Jeví se být mučednickým patronem soudobých snah církve o účinné, době přiměřené hlásání evangelia, neboť právě o to se sám snažil a právě kvůli tomu byl dvěma atheistickými totalitními režimy nespravedlivě pronásledován a vězněn, a to až k smrti. Jezuité se proto pro beatifi-
kační proces rozhodli již v době komunistické totality. Nebylo však možné ho uskutečnit. Po listopadu 1989 mu pak bránily starosti o obnovu působení České provincie Tovaryšstva Ježíšova. V lednu 2016 nicméně jezuité své rozhodnutí obnovili. Se souhlasem generálního představeného proto Česká provincie na jaře 2017 přijala roli „žadatele kauzy“ a převzala za ni morální a ekonomickou zodpovědnost. Jejím zástupcem, tzv. vicepostulátorem, byl pro diecézní fázi procesu jmenován Vojtěch Novotný, profesor teologie na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Ten v roce 2018 předal pražskému arcibiskupovi Dominiku Dukovi oficiální žádost o zahájení procesu blahořečení Adolfa Kajpra SJ. Pan kardinál k tomu mezi zářím 2018 a červencem 2019 získal souhlas biskupa trnavské arcidiecéze, kde leží věznice v Leopoldově, v níž Kajpr zemřel, stejně jako i římské Kongregace pro svatořečení
a České biskupské konference. Po vykonání dalších předepsaných úkonů byl proces dne 22. září 2019 zahájen v průběhu bohoslužby u sv. Ignáce. Byl ustaven specializovaný tribunál, historická komise, teologičtí cenzoři.
Ti provedli výslechy klíčových pamětníků, prověřili předchozí archivní a historické bádání, sepsali věroučné posudky Kajprových spisů. Následně byla procesní akta přeložena do italštiny.
Proto také arcibiskup Dominik Duka rozhodl, že dne 4. ledna 2021 bude diecézní fáze ukončena posledním zasedáním tribunálu a slavnostní bohoslužbou u sv. Ignáce. Procesní akta budou zapečetěna a převezena na Kongregaci
pro svatořečení v Římě, kde bude zahájeno šetření v druhé instanci.