Týden modliteb za jednotu křesťanů

Pozvání ke společným modlitbám

Program Týdne modliteb za jednotu křesťanů 18. – 25. ledna 2018

Vydala:

Česká biskupská konference

Ekumenická rada církví

Praha 2017 (pro vnitřní potřebu)


Modlitby za jednotu křesťanů v roce 2018

„Tvá pravice, Hospodine, velkolepá v síle“ (Ex 15,6)

 

Papežská rada pro jednotu křesťanů

Komise pro víru a řád Světové rady církví


Předmluva

Milé sestry, milí bratři v Kristu,

Týden modliteb za jednotu křesťanů nabízí několik příležitostí.

Jednak – společně se modlit. Co může být silnějším výrazem víry a naděje, než společná modlitba těch, jejichž víra je společná, přestože se někdy ubírá různými cestami?

Smíme také vydávat svědectví pro lidi mimo církev, že toho jsme schopni a že tak činíme rádi. Že nejsme do sebe zahledění, naopak, že v úctě a respektu přijímáme jedni druhé.

A ještě – letošní texty připravili křesťané z Karibiku. To nás směruje ven, za hranice našich církví, za hranice našich států i za hranice Evropy.

Nejsme se svými problémy jediní na této planetě. Naše modlitby míří k nám, do naší situace roku 2018, a míří také k těm, kdo na tomto krásném světě žijí s námi, blízko i daleko.

 

                  

 

 

 

 

 

Mgr. Daniel Ženatý
předseda ERC v ČR

Mons. František Radkovský
delegát ČBK pro ekumenismus

 

 

 

Obsah

 

 

 

Pořadatelům Týdne modliteb za jednotu křesťanů. 5

Biblický text 6

Uvedení do tématu. 7

Příprava textů pro letošní týden modliteb. 10

Ekumenická bohoslužba. 11

Biblické úvahy a modlitby na osm dní 18

Ekumenická situace v Karibiku. 26

Témata Týdne modliteb za jednotu křesťanů 1968 – 2018. 29

Několik klíčových dat z historie Týdne modliteb za jednotu křesťanů. 34

 

 

 

Poznámka k českému vydání

Všechny biblické texty, názvy a zkratky knih i biblická vlastní jména v celé brožuře jsou převzaty z Českého ekumenického překladu (Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona, Česká biblická společnost 2006).

 

Pořadatelům Týdne modliteb za jednotu křesťanů

Celoroční snaha o jednotu

Tradičním termínem Týdne modliteb za jednotu křesťanů jsou na severní polokouli dny
18. – 25. ledna. Tato data navrhl v roce 1908 Paul Wattson, aby spojil svátky sv. Petra a sv. Pavla, a tato doba tak má symbolický význam. Na jižní polokouli, kde leden patří do období prázdnin, církve často využívají k oslavě týdne modliteb jiné dny, např. kolem Letnic (jak zněl návrh Hnutí pro víru a řád v roce 1926), jež mají pro jednotu církve také symbolický význam.

Jsme si vědomi nutnosti takové flexibility a byli bychom rádi, kdybyste předkládaný materiál chápali jako pozvání a nacházeli si celoročně čas k vyjádření toho stupně jednoty, kterého církve již dosáhly. Je to pozvání ke společné modlitbě za plnou jednotu podle vůle Ježíše Krista.

Přizpůsobení textu

Tento materiál je nabízen s předpokladem, že bude dle možností přizpůsoben potřebám místního společenství. V takovém případě je nutné vzít v úvahu místní liturgické a bohoslužebné zvyky i celý společenský a kulturní kontext. K úpravám by se v ideálním případě mělo přistupovat ekumenicky.

Na některých místech již existují ekumenické struktury, které mohou materiál zpracovat. Doufáme, že tam, kde dosud nejsou, poslouží právě potřeba přizpůsobení textu jako podnět pro jejich vznik.

Užívání materiálu k týdnu modliteb

  • Církvím a křesťanským společenstvím, které slaví týden modliteb při společném setkání, nabízíme řád ekumenické bohoslužby.
  • Církve a křesťanská společenství mohou též předkládaný materiál začlenit do vlastních bohoslužebných textů a použít modlitby z ekumenické bohoslužby, modlitby osmi dní i další texty při svých setkáních.
  • Společenství slavící týden modliteb každodenní bohoslužbou mohou využít materiál pro jednotlivé dny.
  • Ti, kdo chtějí téma týdne modliteb využít ke společnému studiu Bible, se mohou inspirovat biblickými texty a úvahami na jednotlivé dny. Rozhovor o textu lze shrnout v modlitbě pro příslušný den.
  • Ti, kdo se modlí soukromě, mohou z materiálu čerpat pro své modlitební úmysly. Posílí se tak jejich vědomí, že při modlitbě za viditelnější jednotu Kristovy církve setrvávají ve společenství s dalšími lidmi po celém světě.

 

Biblický text

(Ex 15,1-21)

1Tehdy zpíval Mojžíš a synové Izraele Hospodinu tuto píseň. Vyznávali:

„Hospodinu chci zpívat, neboť se slavně vyvýšil,
smetl do moře koně i s jezdcem.
2Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou.
On je můj Bůh, a já ho velebím,
Bůh mého otce, a já ho vyvyšuji.
3Hospodin je bojovný rek; Hospodin je jeho jméno.
4Vozy faraónovy i jeho vojsko svrhl v moře,
v moři Rákosovém utonul výkvět jeho vozatajstva.
5Tůně propastné je zavalily, klesli do hlubin jak kámen.
6Tvá pravice, Hospodine, velkolepá v síle,
tvá pravice, Hospodine, zdrtí nepřítele.
7Nesmírně vyvýšen rozmetáš útočníky,
vysíláš své rozhorlení, jako oheň strniště je pozře.
8Dechem tvého chřípí počaly se kupit vody,
příboje zůstaly stát jako hráze,
sesedly se tůně propastné v klín moře.
9Nepřítel si řekl: ‚Pustím se za nimi, doženu je,
rozdělím kořist, ukojím jimi svou duši,
meč vytasím, podrobí si je má ruka.‘
10Zadul jsi svým dechem a moře je zavalilo,
potopili se jak olovo v nesmírných vodách.
11Kdo je mezi bohy jako ty, Hospodine?
Kdo je jako ty, tak velkolepý ve svatosti,
hrozný v chvályhodných skutcích, konající divy?
12Vztáhl jsi pravici a země je pohltila.
13Svým milosrdenstvím jsi vedl tento lid, který jsi vykoupil,
provázel jsi jej svou mocí ke své svaté nivě.
14Uslyšely o tom národy a zmocnil se jich neklid,
bolest sevřela obyvatele Pelišteje.
15Tehdy se zhrozili edómští pohlaváři,
moábské vůdce zachvátilo chvění,
všichni obyvatelé Kenaanu propadli zmatku.
16Padla na ně hrůza a strach;
pro velikost tvé paže zmlknou jako kámen,
dokud, Hospodine, neprojde tvůj lid,
dokud neprojde ten lid, který sis získal.
17Přivedeš a zasadíš je na hoře svého dědictví,
kde jsi, Hospodine, připravil své sídlo k přebývání,
kde tvé ruce, Panovníku, svatyni si přichystaly.
18Hospodin kraluje navěky a navždy.“

19Když totiž faraónovi koně s jeho vozy a jízdou vešli do moře, Hospodin na ně obrátil mořské vody. Ale Izraelci šli po suchu prostředkem moře.

20Tu vzala prorokyně Mirjam, sestra Áronova, do ruky bubínek a všechny ženy vyšly za ní s bubínky v tanečním reji. 21A Mirjam střídavě s muži prozpěvovala:

„Zpívejte Hospodinu, neboť se slavně vyvýšil,
smetl do moře koně i s jezdcem.“

 

Uvedení do tématu

„Tvá pravice, Hospodine, velkolepá v síle“ (Ex 15,6)

Karibská oblast

Oblast dnešního Karibiku, pojmenovaná podle místní domorodé etnické skupiny Kalinago, dříve zvané Karibové, je nesmírně různorodá. Jeho značná zeměpisná rozloha zahrnuje jak ostrovy, tak pevninské oblasti s bohatou a rozmanitou mozaikou etnických, jazykových i náboženských skupin a tradic. Stejně rozmanitá je tamní politická realita s nejrůznějšími podobami vládního a ústavního uspořádání od koloniálních závislých území (patřících Velké Británii, Nizozemsku, Francii a Spojeným státům) po národní státy s republikánským zřízením.

Podobu dnešního Karibiku hluboce poznamenalo nelidské vykořisťování spojené s kolonialismem. Při bezohledné honbě za obchodními zisky zde kolonizátoři zavedli kruté systémy, opírající se o obchod s lidskými bytostmi a jejich vynucenou práci. Tyto praktiky nejprve zotročily a zdecimovaly, a v některých případech úplně vyhladily, domorodé obyvatelstvo. Poté následovalo zotročení Afričanů a nucené práce lidí z Indie a Číny.

V každé z těchto etap se přitom kolonizátoři snažili zbavit porobený lid jeho nezcizitelných práv: identity, lidské důstojnosti, svobody i sebeurčení. Zotročení Afričanů nebylo jen otázkou přesunu dělníků z jednoho místa na jiné. Jako urážka Bohem dané lidské důstojnosti se s lidmi nakládalo jako se zbožím a jeden člověk se tu stával majetkem druhého. S předpokladem, že otrok je druh vlastnictví, pak šly ruku v ruce další praktiky, které Afričany dál odlidšťovaly: upíralo se jim právo na vlastní kulturní a náboženské praktiky i na manželství a rodinný život.

Je smutnou skutečností, že po pět století kolonialismu a otroctví byly křesťanské misijní aktivity v regionu – až na několik výjimek a významných osobností – s tímto odlidšťujícím systémem těsně spojeny a nejrůznějšími způsoby ho ještě zdůvodňovaly a posilovaly. Zatímco ale ti, kdo Bibli do této oblasti přinesli, texty Písma využívali k tomu, aby ospravedlnili zotročení porobeného lidu, v rukou otroků se Bible stala inspirací a ujištěním, že Bůh je na jejich straně a že je vyvede na svobodu.

Téma Týdne modliteb za jednotu křesťanů v roce 2018

Karibští křesťané náležející k nejrůznějším tradicím dnes spatřují působení Boží pravice ve zrušení otroctví. Tuto událost vnímají jako sjednocující okamžik a Boží spásný čin, který dává svobodu. Jako nejvhodnější téma Týdne modliteb za jednotu křesťanů pro rok 2018 si proto vybrali píseň Mojžíše a Mirjam po vyjití z egyptského otroctví (Ex 15,1-21). Je to píseň vítězství nad útlakem. Stejné téma zpracovává i píseň „Boží pravice“, která vznikla během semináře Karibské konference církví v srpnu roku 1981, stala se jakousi hymnou ekumenického hnutí v tomto regionu a byla přeložena do řady jazyků. (Českou verzi pro potřeby této brožury připravil světící biskup Josef Hrdlička, emeritní katolický biskup olomoucký – pozn. překl.)

Podobně jako Izraelité mohou i obyvatelé Karibiku zpívat svou píseň vítězství a svobody, a tato píseň je sjednocuje. Hrozí však, že problémy dnešní doby znovu zotročí lidské bytosti, stvořené k Božímu obrazu a podle Boží podoby, a znovu ohrozí jejich důstojnost. Lidská důstojnost je sice nezcizitelná, často ji ale zatemňuje jak osobní hřích, tak zlo obsažené v hříšných společenských strukturách. Společenským vztahům v našem padlém světě mnohdy schází spravedlnost a soucit, které by ctily lidskou důstojnost. Deformuje ji chudoba, násilí, nespravedlnost, drogová závislost a pornografie i bolest, smutek a úzkost, které to vše přináší.

Řada současných problémů je pouhým odkazem koloniální minulosti a obchodování s otroky. Zraněná kolektivní psýché se dnes projevuje ve společenských problémech, spojených s nízkou sebeúctou a násilím páchaným zločineckými gangy, s domácím násilím a s rozpadem rodinných vztahů. Přestože jde o odkaz minulosti, všechny tyto problémy ještě dále jitří současná realita, kterou mnozí označují za neokolonialismus. Za stávajících okolností se zdá téměř nemožné, aby se velká část zemí tohoto regionu dokázala vymanit z chudoby a dluhů. Na mnoha místech vedle toho v právním rámci zůstávají některé diskriminační prvky.

Boží pravice, která vyvedla lid z otroctví, dávala Izraelitům trvalou naději a odvahu, a totéž činí i v případě karibských křesťanů. Nejsou už oběťmi panujících okolností, ale jako svědectví o této společné naději spolupracují při službě všem lidem ve svém regionu, zejména těm, kdo jsou nejzranitelnější a nejvíce opomíjení. Slovy písně: „Bůh svou pravicí zúrodňuje náš svět, sází, sklízí lásku s nadějí.“

Biblicko-pastorační reflexe nad biblickým textem (Ex 15,1-21)

Kniha Exodus nás postupně provádí třemi etapami: životem Izraelitů v Egyptě (1,1 – 15,21), jejich putováním po poušti (15,22 – 18,27) a zážitky na Sinaji (19 – 40). Vybraná pasáž, „Píseň o Hospodinově vítězství“, kterou přednesli Mojžíš a Mirjam, podrobně popisuje všechno to, co vedlo k vykoupení Božího lidu z otroctví. Uzavírá tak první ze tří výše zmíněných etap.

„On je můj Bůh, a já ho velebím“ (15,2)

Verše 1 – 3 z patnácté kapitoly kladou důraz na Boží oslavu: „Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou. On je můj Bůh, a já ho velebím, Bůh mého otce, a já ho vyvyšuji“ (15,2). Mojžíš a Mirjam a pod jejich vedením celý Izrael v této písni chválí Boha, který je osvobodil. Uvědomují si přitom, že Boží plán a záměr osvobodit lid nemohl být zmařen nebo zastaven. Žádná síla, dokonce ani faraónovy vozy, jeho armáda a dobře vycvičené vojsko, nemohla zastavit uskutečnění Boží vůle osvobodit izraelský lid (15,4-5). Z tohoto jásavého volání chvály i my, křesťané různých tradic, poznáváme, že Bůh je Spasitelem nás všech, a zároveň se radujeme, že dodržel svůj slib a stále dává svou spásu skrze Ducha Svatého. Ve spáse, kterou nám nabízí, pak objevujeme, že on je náš Bůh a my jsme jeho lid.

„Tvá pravice, Hospodine, velkolepá v síle“ (15,6)

Vysvobození a záchrana Božího lidu se uskutečnily zásahem Boží moci. Boží pravici můžeme chápat jako nepochybné Boží vítězství nad protivníky i jako trvalou ochranu, kterou poskytuje svému lidu. Navzdory faraónovu odhodlání Bůh vyslyšel nářek svého lidu a nenechal ho zahynout, protože je Bohem života. Tím, že ovládá vítr i moře, Bůh ukazuje svou vůli zachovat život a zničit násilí (srov. Ex 15,10). Cílem tohoto spásného zásahu bylo ustanovit Izrael jako lid chvály, vyznávající neochvějnou Boží lásku.

Osvobození přináší lidu naději a příslib. Naději, protože se rodí nový den, kdy se lidé budou svobodně klanět svému Bohu a žít v plnosti. A také příslib, protože jejich Bůh je bude doprovázet po celou cestu a žádná síla nemůže zmařit záměr, který s nimi Bůh má.

Zasahuje Bůh násilím proti násilí?

Někteří církevní Otcové vykládali toto vyprávění jako metaforu duchovního života. Například Augustin ztotožňuje nepřítele uvrženého do moře ne s Egypťany, ale s hříchem.

„Všechny naše minulé hříchy, které na nás jakoby zezadu dorážejí, tedy utopil a zničil ve křtu. Tyto temnoty v nás si pak osedlali nečistí duchové jako své koně a jako jezdci je řídili tam, kam se jim zlíbilo. Proto je také apoštol nazývá ‚vládcové tohoto věku tmy‘. Všeho toho jsme se zbavili ve křtu, jako bychom prošli Rudým mořem; rudým proto, že ho posvětila krev ukřižovaného Pána…“ (Sermo 223E).

Augustin v tomto příběhu nenachází zoufalství nad pronásledováním ze strany nepřátel, ale povzbuzení křesťanů k naději a vytrvalosti. Křest je pro něj základní a ustavující událostí, o kterou se opírá pravá identita každého člověka jako člena Kristova těla. Vidí proto paralelu mezi Izraelem, který přechází Rudým mořem k vysvobození, a křesťanským lidem, který k vysvobození přechází křtem. Oba přechody směřující k záchraně pak dávají vzniknout shromáždění věřících, kteří se klanějí Bohu. V té chvíli může Izrael svobodně oslavit spásonosnou Boží pravici ve vítězné písni, kterou vedou Mojžíš a Mirjam. Vykoupení činí ze zotročených Izraelitů členy jednoho Božího lidu, lidu spojeného jednou a společnou písní.

Jednota

Úryvek z patnácté kapitoly Knihy Exodus nám dává nahlédnout, že cesta k jednotě často musí vést společně zakoušeným utrpením. Osvobození Izraelitů z otroctví je klíčovou událostí, která z Izraele tvoří jeden lid. Pro křesťany tento proces vrcholí vtělením a velikonočním tajemstvím. Ačkoli iniciativa k osvobození a záchraně přichází od Boha, on k uskutečnění svého záměru a plánu na vykoupení využívá také lidské činitele. Křesťané dostávají ve křtu podíl na Boží službě smíření, naše vlastní rozdělení je ale překážkou v tomto svědectví a poslání uprostřed světa, který potřebuje Boží uzdravení.

 

Příprava textů pro letošní týden modliteb

Příprava pracovní verze textů pro modlitby za jednotu křesťanů v roce 2018 byla svěřena církvím v Karibiku. Pod vedením Jeho Milosti Kennetha Richardse, katolického arcibiskupa Kingstonu a delegáta pro ekumenismus v rámci Antilské biskupské konference (ABK), a také pana Gerarda Granada, generálního sekretáře Karibské konference církví (KKC), byli sezváni další muži a ženy, aby vytvořili ekumenický tým pro přípravu materiálu. Vděčnost patří zejména představitelům KKC, ABK a všem, kdo se do příprav zapojili:

  • Mons. Kenneth D. Richards, koordinátor přípravného týmu za ABK, předseda Komise ABK pro ekumenismus, arcibiskup v Kingstonu (katolík, Jamajka),
  • Gerard A. J. Granado, M.Th. (Edinburgh), generální sekretář KKC, svolavatel přípravného týmu (katolík, Trinidad a Tobago),
  • prof. Luis N. Rivera-Pagan, emeritní profesor ekumenismu v Teologickém semináři v Princetonu, USA (baptista, Portoriko),
  • Rev. Kirkley Sands, Ph.D., kaplan Teologické akademie v Codringtonu, církevní provincie Západní Indie (anglikán, Bahamy),
  • Rev. Patmore Henry, sekretář konference Metodistické církve v Karibiku a Americe (Antigua),
  • Oluwakemi Linda Banksová, Ph.D., členka předsednictva KKC a klinická psycholožka (anglikánka, Anguilla),
  • Nicole Poyerová, vedoucí ekumenické skupiny Taizé v Trinidadu a Tobagu, studentka magisterského oboru teologie (katolička),
  • Rev. Glenna Spencerová, biskupka Metodistické církve v Karibiku a Americe, bývalá členka Ústředního výboru Světové rady církví (Guyana),
  • Rev. Kingsley Lewis, Ph.D., biskup Moravské církve (provincie Západní Indie – východ), a emeritní předseda KKC (Antigua),
  • Rev. Elvis Elahie, M.Th. (Edinburgh), emeritní moderátor Presbyteriánské církve Trinidadu a Tobaga a emeritní ředitel Teologické akademie sv. Ondřeje,
  • Rev. Marjorie Lewisová, Ph.D., emeritní rektorka Sjednocené teologické akademie v Západní Indii (Sjednocená církev Jamajky a Kajmanských ostrovů, Jamajka),
  • Rev. George Mulrain, Ph.D., emeritní předseda konference Metodistické církve v Karibiku a Americe (Trinidad a Tobago).

Tento místní tým připravil texty, modlitby a zamyšlení ke zvolenému tématu a předložil je mezinárodnímu týmu, který společně sezvala Papežská rada pro jednotu křesťanů a Světová rada církví. Při setkání, které se uskutečnilo ve dnech 3. až 7. září 2016 v Emauzském domě v Nassau na Bahamách, byl pracovní návrh textů upraven a materiály dokončeny. Členové mezinárodního týmu měli vedle toho příležitost navštívit Pompeyho muzeum otroctví a emancipace a uctít tak boj bahamského lidu a všech obyvatel Karibiku za svobodu.

Děkujeme arcibiskupu Patricku Pinderovi a nassauské arcidiecézi za velkorysost, s jakou nás hostili v Emauzském domě, i tamnímu personálu, který pečoval o naše pohodlí. Svou vděčnost chceme projevit také představitelům místních církví, kteří nás podporovali: Rev. Dr. Ranfordu Pattersonovi, předsedovi Rady bahamských křesťanů, a Rev. Laishi Boydovi, biskupu anglikánské diecéze Baham a ostrovů Turks a Caicos, kteří se přidali k mezinárodnímu týmu a podělili se o své znalosti a zkušenosti týkající se místních církví.

Ekumenická bohoslužba

„Tvá pravice, Hospodine, velkolepá v síle“ (Ex 15,6)

Uvedení

Důležitými prvky následující bohoslužby jsou Bible a tři řetězy. Členové přípravného týmu z Karibiku navrhují, aby se tyto symbolické předměty umístily na čestné místo v liturgickém shromáždění.

Pro zkušenost karibských církví je obzvláště důležitá Bible. Domorodí lidé i přivezení otroci zažívali v dějinách krutosti ze strany kolonizátorů, kteří mezi ně zároveň přinesli křesťanství. V rukou utlačovaných lidí se ale Bible stala hlavním zdrojem útěchy a osvobození. Tento dynamický zvrat činí zvláště důležitý symbol z Písma samotného. Proto je také i pro tuto bohoslužbu důležité, aby na viditelné místo uprostřed shromáždění byla položena patřičně reprezentativní Bible a aby se právě z ní, a ne z jiných knih nebo brožurek, četly texty Písma.

Řetězy jsou velice působivým symbolem zotročení, odlidštění a rasismu. Zároveň jsou symbolem moci hříchu, který nás odděluje od Boha i od sebe navzájem. Karibský přípravný tým vybízí k tomu, aby se při bohoslužbě, během „Modlitby smíření“, použily skutečné železné řetězy. Pokud je není možné opatřit, lze místo nich použít jiné, dostatečně silné a na pohled působivé. V průběhu bohoslužby pak železné řetězy otroctví nahradí lidský řetěz jako vyjádření pouta lásky a jednoty vystupující proti modernímu otroctví a všem podobám osobního i institucionalizovaného odlidštění. Podstatnou součástí bohoslužby je proto i výzva ke všem členům liturgického shromáždění, aby se připojili k tomuto gestu.

Ke zpěvu po hlásání Božího slova navrhuje karibská přípravná skupina píseň „Boží pravice“ (orig. The Right Hand of God). Její slova zpracovávají text písně, kterou Mirjam a Mojžíš v Knize Exodus velebili Boží osvobozující zásah, a sama píseň je spojena s ekumenickým hnutím v Karibiku, kde se církve společně snaží bojovat se společenskými problémy sužujícími místní obyvatelstvo.

 

 

Řád bohoslužby

P: předsedající, L: lektor, V: všichni

Úvodní obřady

Vstupní zpěv

Za zpěvu písně přicházejí v průvodu ti, kdo budou slavení předsedat. Může je vést přisluhující, který nese Bibli. Tu položí na čestné místo uprostřed liturgického shromáždění a tato Bible se pak používá i pro čtení textů Písma při bohoslužbě.

 

Přivítání

P: Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha Svatého se všemi vámi.

V: I s tebou.

P: Drazí přátelé v Kristu, sešli jsme se při této bohoslužbě, abychom prosili o jednotu. Děkujeme Bohu za naše křesťanské dědictví i za Boží spásný a osvobozující čin v lidských dějinách.

Texty pro letošní Týden modliteb za jednotu křesťanů připravili příslušníci různých církví působících v Karibiku. Dějiny křesťanství v tomto regionu obsahují jistý paradox. Na jednu stranu kolonizátoři využívali Bibli k ospravedlnění toho, že si podrobili původní obyvatele těchto zemí i další lidi, které přiváželi z Afriky, Indie a Číny. Lidé byli vyhlazováni, spoutáni řetězy, zotročeni a vystaveni nespravedlivým pracovním podmínkám. Pro mnoho těch, kdo trpěli pod útlakem kolonizátorů, se ale na druhou stranu stala právě Bible zdrojem útěchy a osvobození.

A útěchu i osvobození přináší Písmo svaté také dnes, když karibské křesťany vybízí, aby se vyslovovali k tomu, co stále ničí lidskou důstojnost a kvalitu života. Když z našich rukou spadnou železné řetězy otroctví, objeví se v rodině lidstva nové pouto lásky a pospolitosti, projev jednoty, za kterou se modlí naše křesťanská společenství.

 

Vzývání Ducha Svatého

Odpovědi na jednotlivé invokace se mohou zpívat.

P: Společně s karibskými křesťany nyní vzývejme Ducha Svatého a prosme ho, aby nám,
když se modlíme za jednotu církve, roznítil srdce.

Sjednoť své služebníky poutem jednoty.

V: Přijď, Duchu Svatý!

P: Nauč nás modlit se.

V: Přijď, Duchu Svatý!

P: Vysvoboď nás z otroctví hříchu.

V: Přijď, Duchu Svatý!

P: Pomáhej nám v naší slabosti.

V: Přijď, Duchu Svatý!

 

P: Učiň z nás znovu své děti.

V: Přijď, Duchu Svatý!

 

Chvalozpěv

 

Modlitba smíření

P: Nepřijali jsme ducha otroctví, abychom opět propadli strachu. S důvěrou ve spásonosnou moc Boží pravice proto vzývejme Boží milosrdenství.

Před liturgické shromáždění předstoupí tři lidé, každý drží v rukou řetěz. Po pronesení každé prosby i odpovědi „Kyrie eleison“, kterou je možné zpívat, nechá vždy jeden z nich svůj řetěz spadnout na zem.

L1: Od všeho, co ničí lidskou důstojnost a podporuje nové formy otroctví,
vysvoboď nás, Bože. Kyrie eleison.

V: Kyrie eleison.

L2: Od rozhodnutí a skutků, které naše bratry a sestry vystavují chudobě,
vytlačování na okraj nebo diskriminaci, vysvoboď nás, Bože. Kyrie eleison.

V: Kyrie eleison.

L3: Od strachu a podezíravosti, které nás od sebe navzájem oddělují
a spoutávají naši naději a uzdravení, vysvoboď nás, Bože. Kyrie eleison.

V: Kyrie eleison.

P: Hospodin je naše síla i píseň, stal se naší spásou. Kéž nás Bůh, který nás spasil,
dovede do svého svatého příbytku.

V: Amen.

 

Hlásání Božího slova

P: Vysvoboď nás, Bože, z útlaku lidí,

V: chceme se držet tvých ustanovení.

P: Svou jasnou tvář ukaž svým služebníkům,

V: a uč nás tomu, co nařizuješ (srov. Ž 119,134-135).

 

První čtení (Ex 15,1-21)

P: Naslouchejte, a budete osvobozeni.

V: Bohu díky.

Žalm je vhodné zpívat.

 

 

Responsoriální žalm (118,5-7.13-17.19-21.23-24)

Odp.: Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné!

V soužení jsem volal Hospodina,
Hospodin mi odpověděl, daroval mi volnost.
Hospodin je při mně, nebojím se.
Co by mi mohl udělat člověk?
Hospodin je při mně, mezi mými pomocníky,
spatřím pád těch, kdo mě nenávidí.

Udeřil jsi na mě tvrdě, abych padl.
Hospodin je moje pomoc,
Hospodin je síla má i moje píseň;
stal se mou spásou.
Ze stanů spravedlivých zní plesání nad spásou.

Hospodinova pravice koná mocné činy!
Hospodinova pravice se vyvýšila,
Hospodinova pravice koná mocné činy!
Nezemřu, budu žít,
budu vypravovat o Hospodinových činech.

Brány spravedlnosti mi otevřete,
vejdu jimi vzdávat chválu Hospodinu.
Toto je Hospodinova brána,
skrze ni vcházejí spravedliví.

Tobě vzdávám chválu, žes mi odpověděl;
stal ses mou spásou.
Stalo se tak skrze Hospodina,
tento div se udál před našimi zraky.
Toto je den, který učinil Hospodin,
jásejme a radujme se z něho.

 

Druhé čtení (Ř 8,12-27)

P: Naslouchejte, a budete osvobozeni.

V: Bohu díky.

Před evangeliem i po něm lze zazpívat nějaký vhodný alelujový verš.

 

Evangelium (Mk 5,21-43)

P: Naslouchejte, a budete osvobozeni.

V: Bohu díky.

 

Kázání

 

Zpěv

 

 

 

2. Bůh svou pravicí směr ukazuje nám,
on je cesta, pravda, život náš,
ani v mlhách a tmě s ním nezabloudíme,
vede, chrání nás svou mocnou pravicí.

3. Bůh svou pravicí dnes zemí otřásá,
chce vytřást z ní chtivost, nenávist,
násilí, pýchy hřích, bezpráví na slabých,
to vše přemáhá svou věrnou pravicí.

 

 

4. Bůh svou pravicí svět zvedá k sobě výš,
nenechá, co padlo, zahynout,
on volá každého vlastním jménem jeho,
vysvobodí ho svou mocnou pravicí.

5. Bůh svou pravicí hojí svět z nemocí,
duši, tělo, mysl uzdraví,
v doteku zázračném, moc lásky skrytá v něm
život vrací nám svou božskou pravicí.

6. Bůh svou pravicí zúrodňuje náš svět,
sází, sklízí lásku s nadějí,
zná v světě každou zem, každé své dítě v něm,
všechny sjednotit chce vlídnou pravicí.

 

Apoštolské vyznání víry

 

Přímluvy

P: S díkem za své vysvobození z otroctví hříchu předložme nyní své potřeby Pánu
a prosme ho, aby rozbil řetězy, které nás zotročují, a spojil nás poutem lásky a společenství.

Každou přímluvu přednáší jiný lektor. Když skončí poslední z nich, chytnou se všichni lektoři za ruce
a spojí je i s ostatními členy liturgického shromáždění, aby vytvořili lidský řetěz.

L1: Bože Exodu, tys převedl svůj lid vodami Rudého moře a zachránil jsi ho.
Buď s námi a vysvoboď nás z každého otroctví i ze všeho, co zatemňuje lidskou důstojnost.

V: Vlož na nás své ruce, Hospodine, abychom žili.

L2: Bože hojnosti, ve své dobrotě nám dáváš všechno, co potřebujeme.
Buď s námi, pomáhej nám, abychom se povznesli nad sobectví a chamtivost,
a dávej nám odvahu, abychom se ve světě stali hybateli spravedlnosti.

V: Vlož na nás své ruce, Hospodine, abychom žili.

L3: Bože lásky, tys nás stvořil ke svému obrazu a vykoupil jsi nás v Kristu.
Buď s námi a dávej nám sílu, abychom milovali své bližní a přijímali cizince.

V: Vlož na nás své ruce, Hospodine, abychom žili.

L4: Bože pokoje, ty zůstáváš věrný své smlouvě s námi i tehdy,
když se od tebe vzdalujeme, a v Kristu jsi nás se sebou smířil.
Buď s námi a vlož do nás nového ducha a nové srdce,
abychom odmítali násilí a stali se nástroji tvého pokoje.

V: Vlož na nás své ruce, Hospodine, abychom žili.

L5: Bože slávy, jsi všemohoucí, ale v Ježíši ses přesto rozhodl
zbudovat si domov v lidské rodině a vodou křtu jsi nás přijal za své děti.
Buď s námi, pomáhej nám, ať zůstaneme věrní svým rodinným závazkům
i společenské odpovědnosti, a posiluj pouto společenství,
které nás pojí s našimi bratry a sestrami v Kristu.

V: Vlož na nás své ruce, Hospodine, abychom žili.

L6: Bože jediný ve třech osobách, v Kristu jsi nás sjednotil se sebou i mezi sebou navzájem. Buď s námi a mocí i útěchou Ducha Svatého nás vysvoboď ze sobectví, nadutosti a strachu, které nám brání usilovat ze všech sil o plnou a viditelnou jednotu tvé církve.

V: Vlož na nás své ruce, Hospodine, abychom žili.

 

Modlitba Páně

P: Vezměme se nyní za ruce spoutané ne řetězy, ale láskou Kristovou,
která nám byla vlita do srdce, a modleme se k Otci slovy, která nás naučil Ježíš.

Otče náš… (modlitbu je možné zpívat)

Po skončení modlitby a stále ještě se spojenýma rukama může shromáždění zazpívat nějakou známou píseň, která je oslavou jednoty. Po zpěvu se lidé mohou pozdravit pozdravením pokoje.

 

Vyslání

P: Jako lidé vykoupení Boží pravicí a sjednocení v jediném těle Kristově
vyjděme nyní v síle Ducha Svatého.

V: Duch Hospodinův je nad námi;
proto nás pomazal,
abychom přinesli chudým radostnou zvěst;
poslal nás, abychom vyhlásili zajatcům propuštění
a slepým navrácení zraku,
abychom propustili zdeptané na svobodu,
abychom vyhlásili léto milosti Hospodinovy.
Amen! Aleluja!

 

Zpěv

 

Biblické úvahy a modlitby na osm dní

První den: Budeš cizince milovat jako sebe samého,
protože i vy jste byli hosty v zemi egyptské

Lv 19,33-34          Budeš cizince milovat jako sebe samého.

Ž 146                     Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova.

Žd 13,1-3              Někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly.

Mt 25,31-46          Byl jsem na cestách, a ujali jste se mne.

Haiti, které se stalo první nezávislou černošskou republikou, nabídlo svou pohostinnost i dalším zotročeným lidem, kteří hledali svobodu. V moderní době prošli Haiťané řadou ekonomických problémů a mnozí z nich podnikli riskantní cestu, při níž v naději na lepší život opustili svou domovinu. Mnohdy se přitom setkali s nepřijetím a právními překážkami. Karibská konference církví se angažuje v jednání se zeměmi, které Haiťany zbavují občanských práv nebo je omezují.

Zamyšlení

V pozadí příkazu, kterým Zákon nařizuje Božímu lidu, aby ve svém středu přijímal cizince, stojí vzpomínka Izraelitů na to, že sami byli cizinci v egyptské zemi. Připomínka vlastního vyhnanství v nich měla probudit empatii a solidaritu s těmi, kdo jsou vyhnanci a cizinci nyní. Podobně jako v případě Izraele je i naše společná křesťanská zkušenost spásonosného Božího činu spojena s připomínkou odcizení od Boha a jeho království. Toto připomínání má pro nás křesťany své etické důsledky. Bůh obnovil naši důstojnost v Kristu a učinil z nás občany svého království ne pro nějaký náš skutek, kterým bychom si to zasloužili, ale protože je to zdarma daný dar jeho lásky. Jsme povoláni, abychom jednali stejně – svobodně a pobízeni láskou. Křesťanská láska znamená milovat jako Otec: uznávat důstojnost a důstojnost dávat, a tak přispívat k uzdravení ran v rodině lidstva.

Modlitba

Věčný Bože,
ty nepatříš k žádné kultuře a zemi, ale jsi Pánem všech
a vybízíš nás, abychom ve svém středu přijímali cizince.
Pomáhej nám svým Duchem,
abychom žili jako bratři a sestry,
přijímali všechny ve tvém jménu
a žili ve spravedlnosti tvého království.
Prosíme o to v Ježíšově jménu.
Amen.

Bůh svou pravicí zúrodňuje náš svět…

 

 

Druhý den: Ne už jako otroka, nýbrž jako milovaného bratra

Gn 1,26-28            Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem.

Ž 10,1-10              Hospodine, proč jen stojíš v dáli?

Fm                         Ne už jako otroka, nýbrž mnohem více než otroka: jako milovaného bratra.

L 10,25-37            Podobenství o milosrdném Samařanu

Formou moderního otroctví je obchodování s lidmi, kdy jsou oběti kvůli zisku vykořisťovatelů násilím přinuceny anebo podvodem nalákány, aby upadly do sítí prostituce, dětské práce nebo kupčení s lidskými orgány. Jde o celosvětový průmysl s obratem v mnoha milionech dolarů a v Karibiku je tento jev na vzestupu. Místní reformované církve se proto spojily s Radou pro světové misie (Council for World Mission) a s Misijní radou Karibiku a Severní Ameriky (Caribbean and North American Council for Mission) s cílem vést společně křesťanská společenství k tomu, aby tomuto tragickému obchodování s lidmi zamezovala.

Zamyšlení

V hebrejské i křesťanské Bibli se jako jednu z prvních věcí o Bohu dozvídáme to, že stvořil člověka ke svému obrazu. Tato hluboká a nádherná pravda byla ovšem v celých lidských dějinách často zatemňována a popírána. V Římské říši se například upírala důstojnost všem, kdo byli v otroctví. V příkrém rozporu naproti tomu stojí poselství evangelia. Ježíš zpochybňuje společenské normy, které upírají lidskou důstojnost Samařanům, a popisuje Samařana jako „bližního“ člověku, který byl přepaden na cestě do Jericha – je to bližní, kterého je podle Zákona třeba milovat. A Pavel, posílen vírou v Krista, označuje bývalého otroka Onezima za „milovaného bratra“, čímž překračuje normy soudobé společnosti a potvrzuje tak jeho lidství.

Křesťanská láska musí být vždy odvážná a nesmí se bát překračovat hranice, aby ve druhém člověku nacházela důstojnost rovnou té, která je vlastní nám. Podobně jako svatý Pavel musejí být křesťané „v Kristu smělí“ a pozvednout jednotný hlas, aby oběti obchodování s lidmi jednoznačně nazvali svými bližními, milovanými bratry a sestrami, a spolu usilovali o ukončení tohoto moderního otroctví.

Modlitba

Dobrotivý Bože,
buď nablízku všem, kdo se stali obětí obchodu s lidmi,
a dej jim poznat, že vidíš jejich úděl a slyšíš jejich nářek.
Dej, ať se tvé církve sjednotí v soucitu a odvaze
a společně usilují o to, aby se přiblížil den,
kdy nikdo nebude vykořisťován
a všichni lidé budou žít svobodně, důstojně a v pokoji.
Prosíme o to ve jménu trojjediného Boha,
který dokáže učinit nezměrně víc,
než o co prosíme nebo co si vůbec dovedeme představit.
Amen.

Bůh svou pravicí svět zvedá k sobě výš…

 

 

Třetí den: Vaše tělo je chrámem Ducha Svatého

Ex 3,4-10              Bůh osvobozuje ty, kdo jsou v otroctví.

Ž 24,1-6                Hospodine, jsme lid, který hledá tvou tvář.

1K 6,9-20              Proto svým tělem oslavujte Boha.

Mt 18,1-7              Běda tomu, skrze koho přijdou svody.

Mnohé křesťanské církve v Karibiku zneklidňuje problém pornografie, zvláště té šířené přes internet. Má totiž ničivé dopady zejména na lidskou důstojnost dětí a mladých lidí. Podobně jako otroctví dělá z lidských bytostí předmět obchodování, ty, kdo této závislosti propadnou, chytá do své sítě a poškozuje veškeré láskyplné vztahy.

Zamyšlení

Kniha Exodus nám ukazuje, že Bůh má zájem o zotročené lidi. Boží sebezjevení Mojžíšovi v hořícím keři bylo mocným projevem jeho vůle osvobodit svůj lid. Bůh viděl jejich bídu, slyšel jejich nářek, a proto je přišel zachránit. Také dnes Bůh slyší nářek těch, kdo se stali oběťmi moderního otroctví, a chce je zachránit. Sexualita je Božím darem pro lidské vztahy a projevem intimity, zneužívání tohoto daru v pornografii ale zotročuje a ponižuje jak ty, kdo ji vyrábějí, tak její konzumenty. Bůh není k jejich údělu lhostejný a křesťané jsou vybídnuti, aby i je tato věc zneklidňovala.

Svatý Pavel píše, že jsme povoláni, abychom svým tělem oslavovali Boha: to znamená, že každá část našeho života, včetně všech vztahů, může a má být obětí Bohu příjemnou. Křesťané musejí společně usilovat o rozvoj takové společnosti, která respektuje lidskou důstojnost a neklade překážky před žádného z Božích maličkých, ale všem lidem pomáhá žít ve svobodě, kterou Bůh chce pro nás všechny.

Modlitba

Svou nebeskou milostí, Bože,
obnov naše tělo i ducha
a dej nám čisté srdce a čistou mysl,
abychom vzdávali slávu tvému jménu.
Dej, ať se tvé církve sjednotí v úsilí
o posvěcení tvého lidu.
Prosíme o to skrze Ježíše Krista,
který s tebou žije a kraluje
v jednotě Ducha Svatého
po všechny věky věků.
Amen.

Bůh svou pravicí hojí svět z nemocí…

 

 

Čtvrtý den: Naděje a uzdravení

Iz 9,1-6a                Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bude bez konce.

Ž 34,2-15              Vyhledávej pokoj a usiluj o něj.

Zj 7,13-17             Bůh jim setře každou slzu z očí.

J 14,25-27             Pokoj vám zanechávám.

Velikým problémem, na který jsou církve v Karibiku povolány reagovat, je násilí. Počet vražd je v tomto regionu znepokojivě vysoký a jejich velká část pramení z domácího násilí, válek mezi zločineckými gangy a z dalších podob kriminality. V některých oblastech zároveň stoupá počet sebepoškozování a sebevražd.

Zamyšlení

Království, které nám Bůh slíbil, království, které Ježíš hlásal a zjevil svým působením, je královstvím spravedlnosti, pokoje a radosti v Duchu Svatém. Co tato radostná zvěst znamená pro ty, kdo jsou lapeni v temnotách násilí? V prorockém vidění zazáří světlo nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti. Jak ale mohou křesťané přinést Ježíšovo světlo těm, kdo žijí v temnotě domácího nebo zločineckého násilí? Jakou naději tu mohou nabídnout? Je smutnou skutečností, že rozdělení panující mezi křesťany tu funguje jako negativní znamení, které je překážkou v předávání jakékoli naděje.

Úsilí o pokoj a smíření mezi různými církvemi a vyznáními tu stojí v přímém protikladu. Jestliže křesťané ve světě plném konfliktů usilují o jednotu, nabízejí mu znamení, že dosáhnout smíru je možné. Křesťané, kteří se odmítají přizpůsobit logice privilegií a společenského postavení, odmítají ponižovat druhé a jejich komunity, vydávají svědectví o pokoji Božího království, kde Beránek vodí svaté k pramenům vod života. Právě takový pokoj svět potřebuje, právě takový pokoj dává uzdravení a útěchu všem, kterým ublížilo násilí.

Modlitba

Bože veškeré útěchy a naděje,
tvé zmrtvýchvstání porazilo násilí spáchané na kříži.
Dej, ať jsme jako tvůj lid viditelným znamením,
že násilí tohoto světa bude přemoženo.
Prosíme o to ve jménu našeho zmrtvýchvstalého Pána.
Amen.

Bůh svou pravicí směr ukazuje nám…

 

 

Pátý den: Hlasité volání o pomoc ze země předaleké

Dt 1,19-35             Hospodin, váš Bůh, jde před vámi a nese vás.

Ž 145,9-20            Hospodin podpírá všechny klesající.

Jk 1,9-11               Bohatý pomine jako květ trávy.

L 18,35-43            Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!

Karibská ekonomika se tradičně opírala o těžbu surovin pro evropské trhy, a proto nebyla nikdy soběstačná. V důsledku toho bylo také pro další rozvoj regionu důležité půjčovat si prostředky na mezinárodním trhu. K získání takových půjček je nutné omezit výdaje na dopravu, vzdělání, zdravotní péči a další veřejné služby, přičemž takovými opatřeními nejvíce trpí chudí. Karibská konference církví proto projevila iniciativu, kterou chce reagovat na aktuální dluhovou krizi v regionu a prostřednictvím mezinárodní sítě přispět na pomoc těm nejchudším z místních obyvatel.

Zamyšlení

Dovedeme si asi

Publikováno: 05.01.2018 04:51
Aktualizováno: 05.01.2018 04:55