Životopisná data

5.7.1902                Adolf Karel Kajpr narozen ve vsi Hředle jako mladší ze dvou synů Adolfa Kajpra st. a Anny, roz. Kytkové
12.7.1902              pokřtěn v kostele sv. Vavřince v Žebráku
1905                       po smrti matky se s otcem a bratrem přestěhoval do rodných Bratronic
1906                        po smrti otce se sirotků ujala teta Klára spolu s manželem Josefem Bůžkem
1908–16                  studium v obecné škole
1916–24     tovaryš a mlynářský pomocník v mlýně Roučmída; samostatná příprava ke studiu na gymnasiu
1924–26                 služba v československé armádě v Tachově a v Trebišově
1926                        přijat do kvinty na Arcibiskupské gymnasium v Praze-Bubenči, které spravovali jezuité
14.8.1928              vstoupil na Velehradě do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova
1928–30                  noviciát, příprava k maturitní zkoušce a její absolvování
15.8.1930    složil řádové sliby
1930–32 studium filosofie v Eegenhoven (Belgie)
1932–36 studium teologie v Innsbrucku (Rakousko)
26.7.1935    kněžské svěcení v Innsbrucku (Rakousko)
31.7.1935 primiční mše svatá v kostele sv. Ignáce v Praze
1936–37 třetí probace v Paray-le-Monial (Francie)
1937–41 řeholní život a pastorace u sv. Ignáce v Praze
1937–39  studium sociologie na filosofické fakultě Univerzity Karlovy
1937–41 redaktor řádových časopisů Posel Božského Srdce Páně (1937–41), Obrození (1939–40), Dorost (1939–40), Nové směry (1940–41); autor textů uvádějících do hloubi křesťanské víry a komentujících soudobé dění (kritika fašismu a nacismu)
1938–39 výuka etiky na Studium catholicum
1940–41 výuka filosofie na Arcidiecésním bohosloveckém učilišti pražském
podzim 1939 vyšetřován gestapem poté, co list Dorost vzbudil nevoli okupantů: napomenut a lákán ke spolupráci
březen 1940 zatčen superior Alois Koláček SJ; zákaz listu Dorost; Kajpr začal vydávat bez souhlasu úřadů Nové směry určené křesťanské mládeži
únor 1941 publikován článek oponující způsobu, jímž se kolaboranti dovolávali sv. Václava, aby jím zdůvodnili své pojetí přináležitosti Čechů k Říši
20.3.1941 zatčen kvůli „štvavým“ a „nenávistným“ článkům proti Říši
1941–45 vězněn nacisty: od 20. 3. 1941 věznice Praha-Pankrác, od 5. 5. 1941 koncentrační tábor Terezín, od 12. 5. 1941 výjezdní komando Nová Huť u Berouna, 12. 7. 1941 koncentrační tábor Terezín, od 13. 9. 1941 věznice Praha-Pankrác, od 15. 9. 1941 transport, od 26. 9. 1941 koncentrační tábor Mauthausen, od 30. 5. 1942 koncentrační tábor Dachau; 29. 4. 1945 osvobozen, 21. 5. 1945 transportován do vlasti
1945–50 řeholní život a pastorace u sv. Ignáce v Praze; proslulý kazatel a exercitátor
15.8.1945 složil čtvrtý řeholní slib a stal se profesem Tovaryšstva Ježíšova
1947 dvě státní vyznamenání od prezidenta republiky jako účastník národního boje za osvobození
1945 redaktor listu Dorost
1945–48 redaktor periodika Katolík: list pro kulturu a život z víry; autor textů uvádějících do hloubi křesťanské víry a komentujících soudobé dění (kritika atheismu a materialismu liberalistického, nacistického i komunistického)
únor 1948 zákaz listu Katolík
14.3.1950 zatčen kvůli „štvavým“ článkům proti lidově demokratickému zřízení, „rozvratným“ homiliím a „špionáži“ ve prospěch Vatikánu
31.3.–5.4.1950   soudní líčení ve věci Machalka a spol.: první velký proces, který měl na řeholnících ukázat, že je církev společensky nebezpečný nepřítel, jemuž je třeba se postavit; Kajpr shledán vinným z velezrady a odsouzen na 12 let do žaláře a k dalším, doplňujícím trestům
1950–59 vězněn komunisty: od 5. 4. 1950 věznice Praha-Pankrác, od 27. 4. 1950 věznice Mírov, od 3. 5. 1950 věznice Valdice, od 11. 12. 1951 věznice Leopoldov
13.9.1959 při práci stižen infarktem myokardu, zaopatřen, převezen do vězeňské nemocnice
17.9.1959 stižen druhým infarktem myokardu, zemřel
září 1959 tělo pohřbeno na vězeňském hřbitově
říjen 1968 tělo exhumováno, převezeno do Prahy a uloženo do řádové hrobky na Vyšehradě
16.12.1993 soudně rehabilitován a prohlášen za nevinného
Publikováno: 19.11.2015 08:34
Aktualizováno: 10.11.2017 17:03