Betlém u sv. Ignáce

Již po staletí patří nezbytně v křesťanském světě k Vánocům jesličky, zdobící jak kostely, tak četné domácnosti lidí věřících i nevěřících. Pro označení vánočních jesliček se u nás postupem doby vžil výraz betlém, jelikož připomínají malou judskou vesnici, právě to místo, kde se podle novozákonního vyprávění o narození Mesiáše, syna Božího, malý Ježíšek narodil. Rodiště malého Ježíška - Ježíše Krista leží nedaleko Jeruzaléma v Izraeli.

První jesličky spatřili lidé o vánocích roku 1223. Tento nápad, postavit Betlémskou stáj s živými postavami Marie, Josefa, Jezulátka, oslíkem a volíkem se  tehdy zrodil v hlavě mnicha Františka v horském klášteře poblíž Assisi v Itálii.  A tak se sv. František zasloužil o založení této nádherné vánoční tradice. Zvyk připomínat si živě velkou událost narození Spasitele formou jesliček se pak během staletí rozšířil do celého světa. Nejstarší dochovaný betlém, tak jak jej známe dnes, pochází z roku 1289. Postavy svaté rodiny, pastýřů a zvířat jsou vytesány z mramoru a uchovávají se v kostele Santa Maria Maggiore v Římě. První jesličky severně od Alp pak byly vystaveny v roce 1562 v Praze v kostele sv. Klimenta. Postavili je tu jezuité, kteří se spolu s františkány nejvíce zasloužili o rozšíření tohoto krásného vánočního zvyku.

Jesle, jesličky nebo betlém jsou tedy vypodobněním narození Ježíška, který je položen do jesliček umístěných v chlévě nebo jeskyni. V blízkosti Ježíška klečí nebo stojí postavy Marie a Josefa. Nad jesličkami rozpíná křídla anděl nesoucí svitek s nápisem Gloria in excelsis Deo, což znamená Sláva na výsostech Bohu. Okolo postávají či klečí pastýři, kteří zpraveni andělem o zázračné události, spěchají k městu Betlému s dary. Nalezneme zde průvod tří mudrců z Východu (tří králů), spěchajících se novému Králi všech králů poklonit. Nedílnou součástí celého obrazu jsou pak i oslík s volíkem a mnoho dalších postav a zvířat.

Jesličky, které jsou v kostele sv. Ignáce z Loyoly, byly pořízeny v letech 1949–1954. Vytvořil je František Charvát, sochař a řezbář z Uměleckého závodu pro práce kostelní a dekorativní v Kutné Hoře, kde zhotovoval pro chrámové prostory četné sochařské práce dle vlastních návrhů. Prováděl i restaurátorské práce. Velké jesle zdejšího kostela lze považovat pro svou podmanivou krásu za vyvrcholení betlemářské práce tohoto závodu.

           

 

Publikováno: 14.12.2015 08:17
Aktualizováno: 28.04.2017 17:02